Ramakó

V lese pod horou, pod starou bramborou
žil starý pán
Žil jiskrou úsvitu, žil chvílí dotyků
žil vlastně sám

Ramakó, tů má mo
Ramakó, tu má tu mo

Rubí šupinou, hleděl jak za Lunou
skrývá se stín
A tam uviděl, motýla bez křídel
a pochopil s ním

Ramakó, tů má mo
Ramakó, tu má tu mo

Že tak vzácné a veliké srdce tepe pro celý svět
A jak dávné a širokéje to světlo co objeví se

Ramakó, tů má mo
Ramakó, tů má tu mo

S luční kobylkou, vozíval v srdci svou ozvěnu dní
Vozil ji oblohou, hebkou a makovou
posetou sny

Ramakó, tů má mo
Ramakó, tu má tu mo

A tak vzácné a veliké srdce tepe pro celý svět
A jak dávné a širokéje to světlo co objeví se

Ramakó, tů má mo
Ramakó, tu má tu mo